Zachranme irbise logo

Pomozte zachránit domov levharta sněžného

Populace irbise v Kazachstánu se odhaduje na maximálně 200 jedinců. Přesto tamní úřady chtějí přímo v horách, které jsou pro levharta sněžného domovem, postavit opulentní turistické středisko. Pomozte nám prosím ochránit před zničením místo, kde žije a loví tato majestátní šelma, kde se rodí její nová generace.

      

Kampaň Zachraňme Irbise je úspěšně za námi.
Z Kazachstánu ale ještě neodcházíme. Naši podporu potřebuje nevšedně vyhlížející antilopa sajga tatarská, jejíž domovina je v ohrožení. V oblasti jejího výskytu, stepích na planině Usťjurt, se plánuje těžit zemní plyn. Přispějte k záchraně ohrožené sajgy a unikátní přírody Usťjurt podepsáním petice na arnika.org/sajga a pomozte nám se sdílením.

 

Jak se irbis chová

Irbis je typický samotář a delší čas spolu tráví jen samice se svými koťaty.

Irbis, neboli levhart sněžný, je velmi plachá a samotářská kočkovitá šelma. Identifikovat jeho vzorce chování ve volné přírodě je proto velmi obtížné.

Nejaktivnější je irbis za úsvitu a soumraku. Má tedy soumračnou aktivitu. Doba aktivity se ale u levharta sněžného může změnit v závislosti na blízkosti a činnosti člověka. V málo osídlených místech totiž irbis bývá aktivní i během dne. V blízkosti lidských obydlí se ale jeho činnost přesouvá především do nočních hodin.

 

Irbisovo teritorium

Irbis je teritoriální zvíře. Jeho životní prostor může zabírat i stovky kilometrů čtverečních. Zoologové jeho teritorium vyměřují na 600-1000 metrů čtverečních.  Na nich přebývá sám.

 levhart3

foto: WWF

Jediné období, kdy je možné irbise, čili levharta sněžného, vidět ve dvojicích, je doba páření. Další příležitostí je kočka s koťaty. Koťata svou matku ale opouští ve dvou letech.

Jak komunikuje

Kvůli samotářské povaze a velkému teritoriu bývá pro irbise obtížné komunikovat s ostatními levharty. Teritorium si vyznačují močí a trusem.

Zajímavostí je, že své značky rozstřikují kolem topografických zvláštností, jako jsou vrcholky pohoří, či úpatí hor. Díky tomu jsou levharti sněžní schopni lokalizovat jeden druhého a určit hranice mezi vlastním územím. Značky též usnadňují vyhledání vhodného partnera v době páření.

Zvukové projevy irbise jsou velmi podobné projevům ostatních velkých kočkovitých šelem. Předou, mňoukají, syčí, vrčí, sténají i vyjí. Kvůli podobě svého hrdla ale nemohou řvát, ani hrčet, jak to známe například u lva. Namísto toho u nich rozeznáváme při útoku hlasitý, chraptivě kašlavý zvuk.

Irbis a člověk

Levhart sněžný je vůči člověku krotký, neútočný. Nikdy nebyl zaznamenán případ útoku irbise na člověka. Ba dokonce irbis raději uteče, je-li vyrušen během krmení, než aby se dostal do konfliktu. Jediná chvíle, kdy bývá levhart sněžný agresivní, je v případě střetu dvou jedinců, nebo pokud jsou ohrožena mláďata.

 

View the embedded image gallery online at:
http://zachranme-irbise.cz/5#sigProGalleriaf141a9ebb7